Charakter a vlastnosti tří nátěrových látek
K ochraně dřeva nátěrem, který udržuje viditelnost zrna a textury, jsou na výběr tři nátěrové látky, pokud se nebere v úvahu dřevěný olej a vosk.
1. Tenkovrstvá glazura (známá také jako tenkovrstvá glazura)
Tenká, téměř vodnatá glazura proniká hlouběji do dřeva než ostatní barvy. Díky této hloubce vydrží ochrana dřeva déle a je lepší i při povrchovém poškození, jako jsou oděrky, praskliny, praskliny a roztříštěné součásti. Glazura nevytváří na povrchu vrstvu a má tendenci blednout.
2. Tlustá vrstva glazury
Silná varianta glazury tvoří vrstvu na povrchu a kombinuje tak vlastnosti tenkovrstvé glazury a čirého laku. Jako hermafrodit proniká hlouběji než lak, ale plošší než tenká glazura. Důležitým rozdílem je možnost barvení díky barevným pigmentům, které obsahuje. Zatímco tlustovrstvá glazura zůstává průsvitná i při relativně velkém počtu barevných pigmentů, barva se v určitém okamžiku „uzavře“ a přestala by být čirou barvou. Silná vrstva glazury má tendenci se odlupovat a těžko chrání před UV paprsky. Pokud dřevo zvlhne zevnitř nebo zezadu, jak to může být při malování oken silnovrstvou lazurou, vrstva nereguluje tak hermeticky jako čirý lak.
3. Průhledná srst
Čirý lak vytváří na povrchu dřeva konzistentní průhlednou vrstvu a utěsňuje ji. Tato vrstva je silnější než vrstva silnovrstvé glazury a má také sklon k odlupování. Čiré laky obsahují účinnější a častější UV ochranné prostředky.
Tenkovrstvé a silnovrstvé glazury lze efektivně kombinovat
Nejslibnější variantou je kombinace tenkovrstvé glazury a tlustovrstvé glazury, zejména v případě dřeva, které je více vystaveno povětrnostním vlivům, jako jsou okenní rámy. Někteří výrobci již nabízejí „hotová“ kombinovaná řešení. Měly by však být opomíjeny ve prospěch samostatně použité metody.
tipy a triky
V ideálním případě byste měli vždy používat výrobky od stejného výrobce, protože jsou nejlépe vzájemně sladěny.
