Vnější těsnění
Zdivo by mělo být zpravidla vždy utěsněno zvenčí. Těsnění zevnitř chrání místnosti před vlhkostí, ale ne zeď.
Jedinou výjimkou je proces, při kterém se kapalný parafin přivádí do vyhřívané stěny pod tlakem. Je rozložen po zdi, takže je vodotěsný zevnitř. Náklady na toto vnitřní utěsnění jsou minimálně stejně vysoké jako náklady na pravidelné vnější utěsnění suterénu.
Bílá vana a černá vana
Takzvaná „bílá vana“ znamená, že sklep je zabalen do vodotěsného vodotěsného betonu. Tento beton nemá žádné dilatační spáry, takže nemůže pronikat žádná voda.
V případě „černé vany“ je vnější stěna sklepa z vnějšku utěsněna bitumenem. Zpravidla se také provádí obvodová izolace.
Struktura vrstvy stěny suterénu se skládá z následujících vrstev:
- Sádrová vrstva
- Asfaltový tmel
- Izolační desky
- Dolní bariéra
- odvodnění
Náklady na následné utěsnění
V mnoha starších domech je nutné následné utěsnění, protože od začátku nebyla poskytována žádná nebo jen nedostatečná ochrana stěny suterénu. Náklady jsou relativně vysoké kvůli nutnosti kopat po stranách domu - zpravidla lze očekávat zhruba 350 - 450 EUR na běžný metr. Izolace zdiva proti vlhkosti tedy vyžaduje značné náklady.
Právě kvůli vysokým nákladům se taková opatření často kladou na zadní hořák nebo se používá velmi levné vnitřní utěsnění stěny (např. Těsnící kaší nebo bariérovou omítkou). Problémem však zůstává trvale vlhká stěna a není odstraněna příčina neustále pronikající vlhkosti do zdiva. Z dlouhodobého hlediska to může vážně ovlivnit strukturu celé budovy, zejména pokud vodorovné zábrany nefungují dobře nebo neexistují.
tipy a triky
Takzvané horizontální bariéry jsou také nezbytné, aby vlhkost ze země nebo jiných stěn nevystoupala kapilárním působením uvnitř stěny. Předpokladem je však vždy účinné utěsnění suterénu zvenčí.
