Základní čistota pitné vody
Studie německé Spolkové agentury pro životní prostředí pro roky 2011 až 2013 ukázala, že mezní hodnoty požadované nařízením o pitné vodě jsou splněny mnohem více než 99 procent na všech hlavních vodárnách v zemi.
Mezní hodnoty jsou překračovány jen velmi zřídka a jen krátce. Politikou dodavatelů vody je navíc vždy identifikovat a napravit příčinu, místo aby bojovala s příznaky. Zjištěné znečišťující látky nejsou během úpravy vody jednoduše odfiltrovány, ale je-li to možné, je určena a odstraněna příčina znečištění.
Mezní hodnoty vyhlášky o pitné vodě jsou rovněž nastaveny tak, aby v lidském těle nevznikly žádné významné koncentrace znečišťujících látek ani při nepřetržitém pití vody z vodovodu. Stále však existují oblasti, které je třeba v budoucnu sledovat.
Studie UNESCO o kvalitě vody
Studie provedená UNESCO, kterou mnozí uvádějí jako důkaz špatné kvality vody v Německu, je téměř vždy uváděna nesprávně. Studie, která byla provedena po celém světě, se netýkala kvality pitné vody, ale kvality vody povrchových, tj. Řek a jezer. V Německu se z nich ale prakticky nezíská pitná voda, pochází téměř výlučně ze zdrojů podzemní vody. Mezitím byly výsledky publikovaných studií z důvodu nedorozumění rovněž staženy organizací UNESCO.
Výsledky jsou nicméně znepokojivé. I když zdroje pitné vody nejsou (dosud) ovlivněny, znečištění povrchových vod je jistě důvodem k obavám. Přibližně 15 procent evropských řek je tak silně znečištěno, že v nich již umírají živé věci. Lze předpokládat, že dobrá polovina všech řek v Evropě je vysoce znečištěná.
Dříve nebo později bude mít toto znečištění další účinky, pokud nebude potlačeno. V budoucnu bude také třeba zohlednit masivní výskyt reziduí léčiv a dokonce i hormonů, které znemožňují reprodukci ryb. V současné době neexistuje ekonomický způsob odfiltrování malých stop těchto látek při čištění odpadních vod. Mohly by se tedy v pitné vodě objevit dlouhodobě.
Problém s dusičnany
Zvýšení hladin dusičnanů v Německu je také důvodem k obavám. V důsledku masivního hnojení v zemědělství vstupuje dusičnan do půdy složitými procesy, a tedy i do podzemních vod.
Přestože v rámci platné mezní hodnoty neexistuje žádné zdravotní riziko, lze pozorovat stálý nárůst a v oblastech s intenzivním zemědělstvím je mezní hodnota občas překročena. S ohledem na stokrát vyšší expozici zemědělským produktům to není naléhavý problém.
Všechny ostatní zprávy o senzacích a katastrofách, které se často šíří, jsou často založeny na nevědomě nebo záměrně nesprávně interpretovaných datech - například ne všechny druhy bakterií jsou automaticky patogeny, ale jen několik.
Na druhé straně problémy s olovem a legionelou nelze považovat za problém s pitnou vodou, ale za problém s instalací domu.
