Nařízení o nákladech na vytápění »Podrobně vysvětleno

Základem je úspora energie

Vyhláška o nákladech na vytápění vychází ze zákona o úsporách energie z roku 1976. Povinnost fakturovat na základě spotřeby by měla pomoci šetřit energii. To se také ukázalo jako správné v praxi.

Modernizace vyhlášky o nákladech na vytápění rovněž více zohledňuje spotřebu teplé vody, která v posledních desetiletích výrazně vzrostla a je relevantní i pro celkovou spotřebu energie. Nařízení o nákladech na vytápění a EnEV jdou ruku v ruce.

Platnost HeizkV

Vyhláška o nákladech na vytápění platí pro všechny centrálně vytápěné budovy bez ohledu na typ vytápění, se kterým jsou provozovány - i když se jedná o lokální vytápění, dálkové vytápění nebo teplo z kogenerační jednotky.

Náklady na topení a teplou vodu musí vzniknout jednotně a musí být rozděleny mezi skupinu uživatelů. Poté platí vyhláška o nákladech na vytápění, která má přednost před jakoukoli jinou dohodou nebo doložkou. Jednotlivá ustanovení vyhlášky o nákladech na vytápění nelze nájemní smlouvou měnit ani vyloučit.

U bytových domů v rodinných domech může nájemce požádat o použití HeizkV, pokud je to pro něj výhodné, ale neplatí tam automaticky. Naproti tomu pronajímatelé v sociálním bydlení (družstva) musí také dodržovat všechna nařízení HeizkV a platí to bez omezení také ve sdruženích vlastníků bytů.

Povinnost zaznamenávat spotřebu

Vlastník budovy (nebo pronajímatel) má základní povinnost zaznamenávat spotřebu energie na vytápění a energii na ohřev vody. To znamená, že musí být k dispozici a připojeny také vhodné systémy pro záznam spotřeby.

Mimochodem, nájemci mohou vznést námitky proti pronájmu nebo leasingu takových záznamových zařízení, protože to může vést k vyšším nákladům. Poté můžete od pronajímatele požadovat trvale zakoupená zařízení.

Není nutné zaznamenávat spotřebu tepla společných místností, jako jsou chodby, schody nebo sklepy - alespoň pokud jsou tyto místnosti skutečně využívány společně. Místnosti s vysokou spotřebou energie, jako jsou sauny nebo bazény, však vyžadují instalaci detekčních zařízení.

Možnosti v případě nedodržení HeizkV

Pokud pronajímatel nedodrží HkV, má nájemce právo podat občanskoprávní žalobu k místnímu soudu. V praxi však rozhodčí řízení bude určitě lepší alternativou, protože není vyžadován ani soud, ani právníci. Výzvu k arbitráži lze již dohodnout jako doložku v nájemní smlouvě.

Další specifikace

HeizkV navíc reguluje všechny požadavky na fakturaci na základě spotřeby, povinnost distribuovat náklady a příslušné klíče, stejně jako postup při změně uživatelů.

Na všechny ostatní provozní náklady se vztahuje nařízení o provozních nákladech (BetrkV) a BGB. Jednotlivé body jsou také uvedeny v nájemní smlouvě.

Zajímavé články...