Definice nákladů na vytápění
Podle § 9 vyhlášky o nákladech na vytápění (HeizkV) je nutné pro výpočet nákladů na vytápění nejprve odečíst náklady na teplou vodu od vypočítaných rovnoměrně vynaložených provozních nákladů.
To samozřejmě platí pouze tam, kde je teplá voda připravována pomocí topného systému. Pokud se k přípravě teplé vody používají ohřívače vody nebo kotle instalované v bytech, výpočet zjevně není nutný.
Vypočtené provozní náklady jsou současně také náklady na vytápění, protože každý nájemce nese náklady na vlastní teplou vodu prostřednictvím nákladů na elektřinu.
Různé topné prostředky a zbytky
U takzvaných nelineárních zdrojů energie se může stát, že na začátku a na konci zúčtovacího období bude počáteční a zbytkové množství topného zařízení.
Zdroje energie nevázané na vedení jsou:
- Topný olej
- Kapalný plyn
- Pelety (na objednávku)
Počáteční a zbývající zásoby topného média jsou běžným důvodem chyb při fakturaci. Téměř pětina všech výpočtů uznaných za nesprávné je způsobena nesprávným zpracováním počátečních nebo zbytkových zásob.
Špatný přístup
Celkově se ve výpočtu znovu a znovu nacházejí stejné tři chyby:
- počáteční a / nebo zbývající zásoby se považují za nulové
- počáteční a / nebo zbývající zásoby nejsou při výpočtu vůbec brány v úvahu
- Počáteční a zbývající zásoby se vždy počítají se stejnými hodnotami za několik účetních období (což logicky nemůže být)
Odpovědnost za chyby
Za takové chyby výpočtu je vždy odpovědný majitel domu (pronajímatel). Existuje výjimka, pokud si například společnost pro správu nemovitostí najme fakturační společnost. Fakturační společnost je také zodpovědná za chyby výpočtu.
Problém mezilehlých dodávek
Náklady na energetické zdroje, jako je kapalný plyn nebo topný olej, se mění s každou dodávkou. To má za následek problém s mezilehlými dodávkami.
V praxi je třeba vzít v úvahu následující hodnoty:
- počáteční zůstatek z předchozího účetního období za tehdy platnou cenu
- počáteční dodávka s vlastní cenou
- případně další dodávka za jinou cenu
- zbytek, jehož cenu nelze přesně určit
Zákon řeší problém jednoduchým pravidlem:
Topný olej se používá v pořadí, v jakém byl zakoupen. To znamená, že zbývající zásoba má automaticky vždy cenu poslední dodávky před sebou, pokud je nižší než tato. Pokud je zbývající zásoba vyšší než množství poslední dodávky, je třeba odhadnout cenu předposlední dodávky pro nadměrné množství.
Spotřeba tepla nájemníků
Vypořádání vedlejších nákladů musí být provedeno podle určitého distribučního klíče. Rovněž je třeba počítat se spotřebou jednotlivých nájemců na minimálně 50 procent.
V každém případě musí být u nájemce k dispozici čtecí zařízení, které musí přečíst pronajímatel nebo čtecí společnost. Jako pronajímatel můžete jako šek počítat také kWh v topných prostředcích:
- Topný olej má 10 kWh na litr
- Městský plyn má 4,5 kWh na m³
- pro zemní plyn L je 9 kWh na m³
- u zemního plynu H naopak 10,5 kWh na m³
- U koksu (vzácného) lze předpokládat 8 kWh na kg
