Dočasné a trvalé strádání
Pro výpočet je zpočátku rozhodující, zda chcete zadat tzv. Dočasnou tvrdost nebo trvalou tvrdost vody.
Pro obě hodnoty existují různé metody měření, které proto ve výsledku vytvářejí různé jednotky. Pro praktické použití ve vztahu k vlastní pitné vodě z vodovodu nebo z jiných zdrojů je však téměř vždy rozhodující trvalá tvrdost nebo nekarbonátová tvrdost.
Jednotky
Tradiční jednotky pro vyjádření tvrdosti vody se v každé zemi liší. V Německu a Rakousku se často používá jednotka měření německých stupňů tvrdosti (° dH), zatímco ve Francii a Švýcarsku jsou rozhodující francouzské stupně tvrdosti (° fH).
Anglosaské jednotky
Kromě toho jsou běžnými opatřeními také anglické stupně tvrdosti (° e) a v USA jednotka ppm CaCO3. Přímé srovnání jednotek měření mezi sebou není možné, protože jsou založeny na různých metodách měření.
Německé stupně tvrdosti a chemicky správné informace
1 ° dH znamená obsah 10 mg CaO na litr vody, všechny ostatní kovy alkalických zemin nejsou v jednotce ° dH brány v úvahu, ale jsou uvedeny samostatně.
V dnešních právních předpisech je však jako závazná stanovena celková specifikace všech kovů alkalických zemin ve vodě, tzv. Celková tvrdost, v chemicky správné specifikaci v mmol / l (milimolů na litr).
To také odpovídá jednotkám SI, které jsou platné pouze v technické a vědecké oblasti. Konverze z ° dH na mmol / l není možná přesně kvůli možnému kolísajícímu obsahu hořčíku a jiných kovů alkalických zemin, ale pouze přibližně.
Jako hrubý přepočítací faktor pro většinu vod lze předpokládat převodní poměr 1: 0,1783 pro německé stupně tvrdosti. (1 ° dH odpovídá přibližně 0,1783 mmol / l).
Pro francouzské stupně tvrdosti je poměr asi 1: 0,1.
tipy a triky
Pokud používáte měřicí zařízení nebo jiné měřicí metody, měli byste se ujistit, že informace jsou uvedeny v mmol / l - přesný převod z ° dH nebo ° fH není možný.
