Funkce a reakce omítky
Vnější omítka domu tvoří ochranný plášť na fasádách a zdivu. Je navržen tak, aby byl po celá desetiletí odolný vůči povětrnostním vlivům, jako je déšť, chlad a teplo. Všechny výkyvy a změny teploty a vlhkosti způsobují fyzické reakce.
Pokud má aplikovaná vnější omítka jiné dilatační vlastnosti než podklad, dochází rychle k prasklinám. V závislosti na struktuře a typu zdiva mohou být rozdíly v chování materiálů větší nebo menší. Velmi odlišné síly na sebe navzájem působí, zejména u kompozitních topných systémů.
Doteky a kombinace materiálů
Vnější omítka jako plášť budovy je většinou na zdivu. Obvyklé betonové stěny tvoří trvanlivé spojení s běžnými minerálními omítkami. Sádra však pokrývá i další materiály, které se používají při stavbě domů:
- Okenní rámy ze dřeva a kovu
- Dveřní zárubně a rámy z kovu
- Krycí desky z vláknitých materiálů, například na roletových krabicích
- Zděné spáry
- Možná zakrývá kabelové kanály a kabelové kanály
- Izolační materiály, jako je polystyren nebo Styrodur
Obecně platí, že čím více se liší vlastnosti kontaktovaných materiálů, tím důležitější je mít nosnou textilní výplň.
Ideální je částečná textilní výplň
Aby byla zajištěna optimální trvanlivost vnější omítky, musí být nejprve správně provedeno konstrukční provedení. To zahrnuje rovné a pevné povrchy bez houbovitosti a nesprávného oddělení. Při pokládání omítky by měly být na všechny přechody materiálu mezi zdivem a dílem připevněny výztuže.
Kompletní látková výplň na povrchu fasády je nutná pouze při použití zvláště citlivé omítky nebo při mimořádně silných povětrnostních podmínkách. Síť vložená do omítky jen mírně zvyšuje tloušťku vnější omítky. Výztuž zajišťuje „vnitřní“ stabilitu, ale nezabrání úplně prasklinám v dokončovacím omítce.
tipy a triky
Při vytváření omítky dbejte na pravidlo, že každá vrstva musí být směrem ven měkčí. To platí i pro vyztužené omítky a moderní tzv. Lehké omítky, kde se na tento fyzický stav často zapomíná.
